Střípky

Dneska mi volali z banky. Prý se jim vrátila zásilka, s kartou a přístupovými kódy k účtu, kterou poslali na adresu mé kolegyně, kde teď formálně bydlím. Sice jsem je předem instruoval, že tam na schránce jméno nemám, ať to napíšou na obálku i se jménem jejím, ale holt systém je nastaven tak, že tam nic změnit nejde. O druhý servis se pokusí příští týden.

Také jsem zjistil, proč se vyplatí bydlet blízko pobočky. Místní jsou totiž posedlí placením šeky. Každý má šekovou knížku a platí se s tím kde co. A pak je dobré mít pobočku kousek, když tam člověk pořád ty šeky nosí, nebo si pro ně naopak chodí. Zrovna včera jsem byl na nákupu v Carrefouru, když hlásili, že pro nějaké potíže, kterým jsem nerozuměl, neberou platební karty ani šeky. Kolegové v práci tvrdí, že platba šekem je bez poplatku (a proto je to tak oblíbené), ale když jsem se díval do ceníků, tak mi to úplně tak zřejmé (že to je bez poplatku) nepřišlo. Představa, že si jdu koupit chleba a zaplatím to šekem mi přijde lehce bizarní.

Každopádně, já budu šeky také potřebovat, na zaplacení pronájmu. Ovšem nevím, jestli je v té době budu mít. Šeky totiž banka pošle (na moji stálou adresu :)) až tehdy, kdy se na účtu objeví první peníze. Pokud vše dopadne dobře, tak by se mi první výplata mohla v předstihu objevit na účtu v pondělí. Pak budu mít celé tři dny na to, aby mi přišla šekové knížka. Zatím mám dojem, že věci tady na sebe navazují, tak nějak přirozeně, vždy v tom posledním možném termínu, byť se člověk snaží, začít řešit vše v předstihu, právě proto, aby měl rezervu. Zatím to vypadá, že každá rezerva se spolehlivě něčím vyčerpá.

Na druhou stranu mě ovšem můj bankéř překvapil tím, že mne pozval na večírek ke konci roku do jejich pobočky Premier klubu - prý kousek od Champs-Elysées. Ptal jsem se co tam. Prý bych se mohl dozvědět něco o bance, klubu a tak. Tak jsem se ptal, jestli tam budou nějaké přednášky, nebo poradci... To ne, ale bude tam koktejl a mohu si tam vzít jednu osobu s sebou :). Bohužel, přestože jsem byl docela zvědavý na to, jak vypadá takový vánoční koktejl bankovních klientů, musel jsem odmítnout. Nikoho, kdy by tam šel se mnou, bych nesehnal, a pokoušet se vést nevázanou koktejlovou konverzaci s kýmkoliv cizím, by se mohlo rovnat společenské sebevraždě. Tak třeba příští rok. Nevzpomínám si, že by mě někdy pozvala spořka, na svůj večírek pro klienty :).

Dneska jsem v práci úspěšně absolvoval zdravotní prohlídku a byl oficiálně uznán schopným pracovat ve Francii. Prohlídka byla zajímavá tím, že jsem ji nečekal. Sice mi dopředu sekretářka psala (stejně jako dalším asi 15 lidem), že se máme přihlásit, ale protože jsem nevěděl, jestli nebudu služebně pryč, tak jsem se nepřihlásil a tím to považoval za vyřešené. Ne tak oni. Dopoledne mi zavolala sestřička, jestli bych mohl přijít na ošetřovnu. Vzhledem k tomu, že ošetřovna je v přízemí hned vedle automatů na kávu a zrovna jsem nic neměl, tak jsem na to kývl. Když jsem přišel dolů, seděl tam v čekárně už nějaký kolega, který vyplňoval na počítači dotazník ohledně stresu. Pak si ho zavolala doktorka a mne si vzala sestřička. Zkoušela mne z vidění (na takové té klasické tabuli co mají očaři), pak jsem četl nějaký pidi text (kvůli kontrole vidění na blízku), kde mi větší problém dělalo to vůbec správně vyslovit (než to vidět), protože to byl zjevně úryvek, z nějakého přírodovědně-filozofického článku o chování zvířat.

Jediná věc, která mne překvapila (protože jsem ji předtím nikdy neviděl), byla, když mi zkoušela únavu oka tím, že mi dala takové, jakoby divadelní, brýle, s jedním okem zakrytým a do toho druhého mi svítila bodovou baterkou. Zároveň se u toho, vedle toho svítícího bodu, promítala svítící svislá čára, kterou pak nějakým seřizováním nastavovala tak, aby se nakonec překryla s tím svítícím bodem. Dělala to jenom na jednom oku a pak řekla, že to je v pořádku. Takže nakonec jsme si akorát nerozuměli v tom, odkud jsem a místo Česka, mi napsala do karty Čečensko nebo něco podobného :).

Doktorka mi změřila tlak, vyptala se mne na pár základních věcí, promačkala, poslechla, zvážila a pustila. A opravila mi tu Čečnu na Česko :). Když to srovnám s prohlídkou, kterou jsem absolvoval jako výstupní v Praze, kde mi normálně brali vzorky všeho možného, posílali mne na oční, rehabilitaci, tak tohle vedle toho vypadalo jako taková pohodová přátelská návštěva. Mám ovšem pochybnosti, že by přitom mohli něco skutečně zjistit, pokud by teda člověk nebyl vyloženě na umření.

Závodka si dneska vysloužila první černý puntík. Zkusil jsem po dlouhé době zase polévku, měla být provensálská, a při jídle z ní vylovil něco hodně tvrdého a zároveň, zjevně uměle, přesně opracovaného. Kolegové tvrdili, že to je autentický provensálský zub, mně to spíš přišlo jako nějaký mořský kámen, rozříznutý pilkou. Takže polévku na delší dobu zase vynechám.

O polední přestávce stáli před vchodem rozdávači letáků. Jeden jsem si vzal, protože na něm bylo velkým písmem vysázeno MERCI. Ukázalo se, že to je výzva k podpoře a podpisové akci. Na pobočce zrušili tým, který dělal nějaký vývoj pro Symbian. Což není překvapivé, pro někoho, kdo trochu sleduje technologie v mobilních telefonech. Co bylo překvapivé, že se zrušený tým domáhal toho, aby byl ze stejných lidí vytvořen nový tým, který by místo toho vyvíjel věci pro Linux, Windows Phone, nebo Meego. Ať žijí odbory.

Poprvé, od té doby, co tady bydlím, jsem si zkusil pustit televizi. Asi dvakrát jsem procvakal všech 30 programů a zase ji vypnul. Zjistil jsem, že nejsem schopen se dívat ani na Akta X, když jsou ve francouzštině.