J'habiterais

Možná si někteří kladou otázku, odkud vlastně tyto články píšu. Kde trávím noci (a někdy i dny) a proč jsem o tom nepsal. Není v tom žádná záludnost. Spíš zatím byly k napsání zajímavější věci :).

Bydlím momentálně v takovém "lepším" (nebo horším, záleží z jakého pohledu se na to člověk dívá) hotelu. Tady tomu říkají apart'hotel, což předpokládám vzniklo jednoduchým spojení (anglických) slov apartment a hotel. Což v mém případě znamená to, že mám malý pokojík s koupelnou (i s vanou) a se (samostatným) záchodem a v chodbičce k pokojíku navíc malou kuchyňku, která je poměrně dobře zařízená. Kromě pár kousků nádobí a příborů, ledničky, je v ní také myčka, mikrovlnka, a varná konvice s dvouplotnovým (kolejovým) vařičem. V podstatě bych si tedy mohl vařit, akorát tady nejsou hrnce. Takže si vařím čaje, mažu bagety se sýrem a předevčerem jsem přišel na nové jídlo, které dovedu vyrobit, z müsli a mléka v mikrovlnce, ke snídani.

Pokoji vévodí do postele rozložená sedačka (což jsem udělal první den a pak zjistil, že v podstatě nemá cenu ji skládat) a psací stůl, který má ovšem tu nevýhodu, že k němu nedosáhne telefonní kabel od routeru, přes který jsem připojený k internetu. Takže stejně všechno (co dělám na internetu = co dělám na počítači) dělám v posteli. Což zároveň potvrzuje to, že postel nepotřebuji skládat do sedačky. Občas by se ale nějaká jiná poloha hodila. Mám tady dokonce i telefon, na který se dá přímo dovolat. S čím se trochu potýkám je nedostatek úložných prostor, takže mám v podstatě všechny věci v kufru a postupně je vybírám, podle toho, jak je používám. Okno do vnitrobloku mohu dokonce i otevřít, protože tam je relativní klid.

Tomuhle uspořádání se na místním realitním trhu říká studio (u nás garsonka) a je to velice populární druh bydlení v Paříži. Dá se sehnat v podstatě od 10 m2, ale většinou se nabídka pohybuje kolem 30 m2. Od 40 m2 pak už začínají tzv. 2-pièce(s) (pozor nezaměňovat s dámskými dvojdílnými plavkami). Což je garsonka, rozdělená na dvě místnosti, salon (nebo séjour - podle toho, co přesně se tam dá dělat :)) a chambre, neboli ložnici. Tomuto uspořádání se také ve zkratce říká F2. Od 60 m2 pak už začínají F3 a nebo jiné zvrhle velké bytové jednotky. Kuchyň by měla být vždy oddělená, minimálně aspoň v předsíni, pokud tomu tak není, je označována, zcela nepejorativně, cuisine américaine :). V podstatě to znamená, že máte kuchyň v obýváků, nebo v ložnici. U nás je to prostě kuchyňský kout.

Takové studio se dá sehnat v oblasti, kde by se mi to líbilo, tedy v okolí Alésia, nebo, jinými slovy, ve 14. okrsku (14^e arrondissement), za 850-900 euro za měsíc, ale viděl jsem už inzerát na docela pěkné studio, v relativně dobré poloze i za víc než tisíc. Také jsem tam hned napsal, ale řekl bych, že nejspíš nesplním všechny, nebo možná dokonce žádný, ze "zásadních" požadavků (sérieuses références demandées). Které, mimo jiné, mohou znamenat, doložit dobré chování z minulého nájmu, doložit, že vydělám minimálně 3x tolik čistého, než je požadovaný nájem, doložit, že mám ručitele, sehnat záruku a v neposlední řadě, budit obecně dobrý dojem. Takže sleduji po večerech inzeráty a připravuji se na to, že budu bydlet v bytě s poloviční rozlohou, než na jaký jsem byl doteď zvyklý.

Na druhou stranu je potřeba zmínit, že posunem kousek mimo administrativní Paříž, by se mohlo podařit pár desítek, možná i stovek ušetřit. Otázkou ale je, co pak tam. Bydlet někde úplně daleko a dojíždět do práce autem (jak to většina kolegů dělá) mi přijde zase nepraktické, nehledě na tragickou dopravní situaci v Paříži, každé ráno, každý večer, přes poledne, kdekoliv. Jeden můj kolega bydlí v 35 m2 bytě i s čerstvou manželkou, takže to je zjevně jenom otázka stylu a priorit :).

Abych se trochu rozptýlil, vyrazil jsem po obědě do Louvru. Tedy, ne do toho známého muzea, kam je pořád nával (nicméně musím to ještě uvážit, v práci mi nabízejí výhodnou předplacenku), ale do obchodního centra Carrousel du Louvre do Apple Store, podívat se na svůj budoucí nový telefon ;-). Zjevně se tam šla se mnou, na svůj budoucí nový telefon, podívat spousta dalších lidí a někteří dokonce nezůstali jenom u dívání. Po celou dobu, co jsem si s ním hrál, tak vedle u pokladny prodávali jeden za druhým, dokonce i po dvou. A to jsem si s ním hrál docela dlouho...

Venku bylo překvapivě hezky, svítilo sluníčko, dokonce bylo tak teplo, že jsem si vystačil s košilí a rozepnutou větrovkou. Teploměr na iPhonu ukazoval pro Paříž 18 stupňů, což mohla být i pravda. Bohužel to také znamenalo, že všude byl nával a rue Rivoli byla skoro neprůchozí, takže, ač bych si ji rád prošel, moc pohodlné to nebylo a nakonec jsem to vzdal.

Tak jsem se po cestě zpět alespoň zastavil v Carrefouru, abych si koupil nějakou bagetu a nějaké ovoce, protože jsem si nebyl jist, jestli v okolí hotelu najdu nějakou otevřenou pekárnu. To jsem později po cestě z obchodu vyvrátil tím, že jsem potkal asi čtyři. Nicméně to byla dobrá zkušenost, protože jsem zjistil, že tam mají daleko větší výběr než ve Franprixu, který mám pod okny, takže jsem nelenil a doplnil zásoby všeho možného a z původního lehkého nákupu byly nakonec dvě plné tašky. Ale zase jsem zjistil, že tam mají dobrý Cidre, a proč asi holkám chutná Brillat-Savarin.