Na západní frontě klid

Vypadá to, že se život, vyrvaný z pantů, pomalu vrací do, ne sice úplně zcela přesně, vyjetých kolejí. Jak říkají Francouzi s oblibou o Pařížanech - (běžný) život v Paříži je hlavně métro-boulot-dodo.

Métro znamená, že většina Pařížanů stráví nezanedbatelnou část života v metru, nebo jiné běžné hromadné dopravě. Díky tomu, že metro je v podstatě ale skutečně všude, je to pravda více než se zdá. Ohledně dostupnosti metra v Paříži by se dalo bez nadsázky říci, že pokud je člověk ztracen a vydá se libovolným směrem, nejdéle po 15 minutách dojde na nějakou zastávku. Nevýhoda tohoto pokrytí je pak ovšem v tom, že to staví "na každém rohu" a cesta, byť opticky krátká, trvá docela dlouho. Metro je taková obdoba pražské tramvaje.

Boulot je neformální označení práce (ať už jako zaměstnání, nebo jako úkolu, který je potřeba udělat), z českých slov to poměrně dobře vystihuje "džob" :).

Dodo říkají malé děti, když jdou spát. Je to součást dětského slovníku, podobně jako pipi, nebo caca. :)

A tohle se říká o Pařížanech a právě na to začínám přecházet. Zjistil jsem, že se sice dá dojet do práce autem rychleji, ale není to zaručené. Cesta z práce je pak opruz, protože trvá dlouho a pravidelně obsahuje několik krizových situací, takže jezdím tramvají.

Při té příležitosti jsem zjistil, že moje původní ubytování v hotelu mělo několik výhod, které jsem si uvědomil, až když jsem o ně přišel:

- Blízko do práce. Bydlel jsem dvě zastávky tramvají, což zabralo tak 10 minut až čtvrt hodiny, podle toho, jak to jelo.
- Měl jsem v okolí několik pekáren (a všechny dobré). Momentálně se mi nepodařilo v okolí najít dobrou pekárnu. Mám tady sice obchoďák jak prase, ale čerstvé pečivo jsou "piliňáky", dobré pokud se člověk chce udusit, pochutnat si na tom ovšem nejde.
- Měl jsem v blízkosti Carrefour. Momentálně mám v blízkosti Auchan. Ten má sice velký výběr, ale mám pocit, že když kupuji nějaké běžné věci, je to v Carrefouru lepší, ať už to byly sýry, máslo, džem, nebo to obyčejné pečivo. Nakupovat jinde, je pro mne trochu nešikovné, vzhledem k tomu, že většinou nakupuji pár věcí, ale relativně často. Takže zatím přemýšlím, jak to vyřešit.

Během týdne mi také přišel vysavač. Přesněji řečeno, napřed mi přišla SMS od sousedky, že má pro mne vysavač, ať se u ní stavím. Ukázalo se, že pošta si doručení zásilek zjednodušuje tím, že používá sousedy. Proč ne. Sousedka říkala, že si objednává hodně věcí přes Internet, takže ji pošťáci znají, a proto to nechali u ní. Prý zrovna nedávno zprivatizovali ve Francii rozvoz zásilek a tohle je jeden z důsledků - doručit pokud možno jakkoliv. Protože sousedka byla très sympa, těšil jsem se, že si k ní další den půjdu pro žehličku. Říkal jsem jí dopředu, že jsem si toho objednal víc, a že asi něco ještě přijde, ale byla v pohodě, prý jí to vůbec nevadí. No, mně by to taky vůbec nevadilo...

Bohužel, jaké bylo moje zklamání druhý den, když jsem žehličku našel v poštovní schránce :). Musím předeslat, že francouzské poštovní schránky, patrně normalizované v nějakém zákoně o poštovních schránkách, jsou poměrně velké. Ta moje by klidně mohla pozřít korespondenci, která mi chodí, za několik let. Nicméně, přes svoji velikost, otvor je poměrně klasický, asi tak 4x20 cm (aby se tam dala pohodlně hodit i A4 obálka tou užší stranou). No a na mě ze schránky juknul balík asi tak 20x20x30 cm. Vypadá to, že místní pošťáci nejsou tím, čím se zdají být. Teď ještě, aby dorazila i pračka a mohu provést kompletní revitalizaci svého šatníku. Doufám, že ta dorazí ke mně.

V euforii z nového vysavače jsem se dnes pustil do velkého úklidu, prvního od nastěhování a možná prvního od dokončení bytu. A přestože to předtím bylo docela OK, poté to vypadá o dost lépe. Akorát ten vysavač zklamal. Ne, že by nebyl tichý, nebo výkonný, ale jsou na něm patrné určité změny, které oproti mému 10 let starému modelu, bych rozhodně jako pokrok neoznačil. Jestli tohle je UltraOne, tak bych navrhl jako další modely UltraSuperOne, případně UltraMegaOne, které by mohly mít ty funkce, které měl můj starý Electrolux Oxygen.

Jedna věc, která mne zklamala, je kompletně nestandardní řešení pro propojování trubek s hadicí, takže nelze použít jiný nástavec než originál. Další je komplikovaná hadice a hubice, která vypadá, že moc nevydrží a při nestandardním natočení píská. A poslední, nejhorší věc, že moji nejoblíbenější vlastnost, kterou jsem považoval za samozřejmost (u něčeho, co se jmenuje UltraOne), vysavač nemá. Už jsem o tom psal. Jde o samonapínací přívodní šňůru, která se odmotává a namotává, jak s vysavačem cestuji po bytě a jejíž obrovská výhoda je to, že se nikde neplete a nezavazí, protože je pořád za vysavačem, a zároveň je dost dlouhá (9 m) na to, aby se na jednu zásuvku dal vysát celý byt. Tohle tedy soudruzi v Electroluxu totálně zprasili. Protože, kdo to nezná, vůbec nechápe, ale kdo to zkusí, ten už nemůže jinak. Jsem zvědav, jak se vytáhne Bosch s pračkou.

Chtěl jsem si původně nastavit nový bankovní účet, přes intenet banking, ale zjistil jsem, že Spořka má dnes shodou okolností odstávku systému. Tak snad zítra. Když to nešlo, tak jsem si říkal, že bych se mohl aspoň mrknout na Pražskou energetiku, jestli bych si třeba nemohl stáhnout vyúčtování za minulé zúčtovací období, ale PRE má taky odstávku. Tak místo toho smolím blog, ten zatím odstávku nemá :).