Došlo na lámání chleba. V pátek se konečně podařilo vyjasnit, se kterou firmou se přestěhuji a kdy - asi tak půlhodiny před tím, než jsem totálně odpadl, kvůli tradiční migréně. Nevím čím to je, ale ty migrény mám poslední dobou docela často.
Když jsem se v sobotu ráno probudil, už relativně v pohodě, mrkl jsem na net a našel spoj s ČSA, který mi docela sedl. V sobotu večer do Prahy a v úterý odpoledne z Prahy zpět. V neděli a v pondělí promyslet a připravit balení a v úterý ráno to naložit. Tak nějak si představuji akci Kulový blesk. Stěhovací firma ovšem potřebuje dva dny na doručení, tudíž budu zásilku čekat až ve čtvrtek. Do té doby mám naštěstí ještě od firmy zaplacený hotel, takže problém, že budu dva dny bez postele se naštěstí nekoná. Včerejší cesta na letiště v Paříži byla v pohodě, dokonce mě ani nešacovali a přestože jsem koupil nějakou zapomenutou letenku (na webu ČSA se letenky na stejný den už koupit nedaly), našel jsem i místo. Kapitán byl veselá kopa a přes zjevné turbulence nad Prahou, s námi dosedl, jak v bavlnce. Taky tomu pomohla dvojka znojemského bílého a sendvič, jehož složení se délkou už blíží úvodnímu sloupku Mladé Fronty. Jednou si ho schválně opíšu, mám pocit, že dvorní dodavatel ČSA - Hamé Babice - už dokázal dostat do jednoho primitivního jídla snad všechny oficiálně povolené jedlé látky. Zlatá Lufthansa se svou sýrovou, nebo šunkovou bulkou.
Teprve když jsem se ráno probudil, padla na mne melancholie. Jednak jsem si jasně uvědomil, že to kde a jak momentálně bydlím, v Paříži těžko dosáhnu, a druhak, bylo jasné, že všechny věci si prostě vzít s sebou nemohu. Jak dostat skoro 60 metrový byt s komorou (a sklepem) do 40 metrového bez komory? Špatně. Takže se od rána snažím vyřešit otázku, co z nábytku vzít s sebou a co naopak ponechat. Původní varianta, že vezmu vše, padla, když jsem provedl simulaci na půdorysu nového bytu. Dostat tam svůj pracovní stůl (potažmo oba pracovní stoly), a současně pohovku se ukázalo, bez hlubší znalosti terénu, jako minimálně troufalé.
Podobným způsobem straší spousta drobných věcí, kterých je překvapivě po bytě plno a které určitě nejsou nezbytně nutné k životu, ale na druhou stranu se mohou hodit, jako např. všechny možné kabely a příslušenství k počítači, frisbee, záchranná vesta na jachtu, speciální lyžařské brýle... Téměř hamletovskou otázku, "vzít či nevzít?" si tak kladu skoro u každé z nich. Bude se hodit batoh? A co speciální boty (do haly, na běhání, na jachtu, na šifrovačky...)? Co kolo? A když ne, co s nimi jinak?
Zkouším stránky francouzské IKEI, které se podobají jako vejce vejci stránkám českým. Aspoň nějaká jistota. Dokonce to vypadá, že i ceny jsou v podstatě stejné. Zkoumám tedy různé únikové varianty řešení - budu potřebovat šatní skříň, tu co mám doma si nevezmu, je zabudovaná. Budu potřebovat botník, kuchyň, nebo minimálně pár poliček na svých pár talířů.
Asi to nebudu hrotit. Po dni brainstormování sám se sebou aspoň rozseknu otázku nábytku. Sláva. Tento úspěšný počin oslavím tím, že selekci jednotlivostí nechávám na zítřek.
Vpravo nahoře jsem umístil pomůcku pro možnost nechat si posílat nové příspěvky emailem. Dá se to pak i zase odhlásit :).
Žádné komentáře:
Okomentovat