Moins cher

Vliv pařížského prostředí na poločas rozpadu mých košil by si zasloužil samostatnou studii. I „držáky“, která pamatují snad ještě dobu totality se začaly pomalu odporoučet do věčných lovišť. Což mi způsobilo podobné starosti, které jsem řešil už před rokem, kde a jaké košile dokoupit. Bohužel, před rokem jsem zjevně situaci uspokojivě nevyřešil, neboť košile loni nové, zdaleka nevypadají, že by vydržely a zdaleka nevypadají (po roce nošení) ani tak, jak bych si přál. Po neúspěšném průzkumu v různých nákupních centrech v blízkém i vzdáleném okolí jsem se nakonec rozhodl provést anketu mezi kolegy. Ukázalo se, že už samotná diskuse o košilích nebude snadná.

Jeden kolega mi radil zkusit obchod Zara, druhý poněkud podezřele znějící Mario Dessuti. Zaru znám a asi by mě nikdy nenapadlo si tam jít kupovat košili, ale řekl jsem si nakonec, že stejně nemám na vybranou a tak se tam vypravil. A jak jsem si představoval, košili jsem si tam nekoupil. Problém s těmihle globalizovanými obchody je v tom, že všude mají stejnou nabídku a pokud se mi nelíbí střih, materiál, nebo kvalita zpracování, je jedno jestli to je v Praze, nebo v Paříží, všude to je na jedno brdo. To samé se mi stalo s Marks & Spencer, kde jsem si kdysi koupil pyžamo a při pokusu ho koupit znova jsem zjistil, že ho už přestali prodávat (vyrábět) a bylo jedno, jestli to by M&S v Praze, nebo v Paříži. Kdysi jsem si u M&S (v Praze) koupil i košile a tuhle chybu už neudělám - vlastně, teď, když nad tím přemýšlím, tak v podstatě všechno, co jsem si koupil u M&S byla chyba, s výjimkou toho pyžama, které pro jistotu už nemají a ponožek. I tak jsem se ale vypravil do místního M&S, abych se ve svém pozorování znovu utvrdil.

Mario Dessuti oproti tomu znělo skoro jako Adibas pánské módy, ale kolega se dušoval, že to skutečně existuje a že s tím má dobrou zkušenost, obchod je prý kousek od práce a hlavně, největší výhoda je, že tam mají všechny košile za jednotnou cenu čtyřicet babek, což, jak se všichni v práci shodli je moins cher. Tady bych udělal malou lingvistickou odbočku.

Ve francouzštině neexistuje jednoslovný ekvivalent českého levný (anglického cheap, německého billig, slovenského lacný). Pokud chce Francouz říci, že je něco levné, použije spojení pas cher, které doslovně přeloženo značí ne drahé. Ve Francii je tudíž zboží buď drahé (cher), nebo „méně drahé“ (moins cher), nebo „ne drahé“ (pas cher). Předpokládám, že etymologie vychází z doby, kdy všechno bylo drahé a jen něco nebylo až tak drahé, takže to vlastně bylo „méně drahé“ až „nedrahé“. Latina, zdá se totiž, jednoslovný výraz má, takže se vymlouvat na románské kořeny nelze. Na druhou stranu, Francouzi tomu rozumí úplně stejně jako Češi, Němci nebo Slováci. Tudíž jsou neustále v supermarketech bombardováni billboardy s nápisy jako např. vivre mieux, vivre moins cher (žít lépe, žít levněji) apod. Technicky existuje pro levný i výraz bon marché (což by se dalo přeložit jako dobrý obchod / dobrá cena), ale to jsem snad slyšel za celou dobu jednou. Všechno se točí kolem cher.

Zpět však ke košilím. Vyrazil jsem tedy jednou v polední pauze do zmiňovaného obchůdku. Původně jsem chtěl navštívit i v okolí inzerovaný obchod Bruce Field, které ovšem v mezičase zkrachoval, takže nakonec jsem byl rád i za Mario Dessuti. Naproti byl Mario Cerutti, ale tím jsem nenechal zmást. Překvapivě ochotný prodavač, na kterého jsem tam narazil, nakonec způsobil, že jsem si koupil nejen košili, ale i „pracovní“ kalhoty, čistě na zkoušku, abych zjistil, zda by to mohla být moje značka. Ne že bych si na značkách zakládal, ale pokud se mi nějaká osvědčí, tak se většinou snažím u ní setrvat dokud nezkrachuje. Bohužel poslední dobou krachují dost často.

Protože ale test kalhot nedopadl úplně přesvědčivě a i košile mě zatím nechává chladným, a protože se v mezičase další tři košile rozpadly, musel jsem sáhnout k extrémním prostředkům a jít na internet. Normálně takový průzkum dělám, když si chci koupit nový počítač, nebo telefon, ale ne u košil nebo kalhot. Ovšem tady, nevěda už jak dál, nic jiného mi nezbylo. A skutečně jsem našel poměrně obsáhlý internetový obchod s košilemi (dokonce český) a i poměrně zajímavé diskuse k různým značkám (v češtině). Dokonce jsem chvíli zvažoval, že bych si tam pár „testovacích“ kousků objednal, ale nakonec se ukázalo, že případná doprava sem, případně řešení reklamací by to asi zkomplikovalo víc, než bych si přál. Nicméně, našel jsem minimálně značku (přesněji dvě), která by mohla stát za pokus a tak mě nenapadlo nic jiného, než to dát do Googlu a zkusit najít něco ve Francii.

První odkaz, co mi vypadl, byl nějaký výprodej na francouzském Amazonu a druhý byl výprodej někde jinde. Normálně si na Amazonu kupuji hudbu, knihy a videa, poslední dobou pak i telefony, žehličky a varné konvice - proč tedy nezkusit košile? Protože to byl výprodej, nabídka byla omezená, nicméně jednu jsem si vybral. Stejně tak na tom druhém internetovém odchodě. A také ceny byly díky výprodeji výrazně nižší, takže jsem neměl pocit, že riskuji příliš, v nejhorším bych to vrátil, nebo třeba i někomu (pro)dal. Prostě jsem objednal takový zkušební vzorek a během týdne jsem ho měl ve schránce. Košile z francouzského e-shopu došla dřív a vypadá zatím dobře, ale ještě jsem neměl možnost ji vyzkoušet, ta druhá z Amazonu byla ve skutečnosti z německého e-shopu, a přišla mi o číslo menší. Pro jistotu jsem si ji vyzkoušel, a asi bych ji nosit mohl, ale byla prostě o číslo menší a bylo to znát (na délce rukávů, v ramenou i kolem krku). Což mě mrzelo, protože košile se mi docela líbila. Po reklamaci na Amazonu mi obratem vrátili peníze a posléze po dotazu přímo u obchodníka se ukázalo, že mi to vyměnit nemůže a že jestli chci, tak si ji mohu nechat. Takže hledám dál a nemusí to být už nutně moins cher.