Potřeboval jsem pravidelné vyšetření kvůli štítné žláze a tak mi nezbylo než se znovu vypravit na místní "středisko" (cabinet médical), abych zjistil, že v podstatě ten systém funguje stejně jako u nás. Praktický lékař mi napíše doporučení na krev a ultrazvuk, já si to obejdu a přinesu výsledky. Drobný rozdíl je v tom, že laboratoře (laboratoire d'analyses médicales) a specialisté si žijí vlastním životem a tváří se jako normální podniky. Na jednom rohu je pekárna, naproti je krevní laboratoř. Člověk jede do práce a z tramvaje vidí na ulici jak vedle autoservisu je rentgen, ultrazvuk (imagerie médicale) atd.
Dostal jsem tedy doporučení a vydal se hledat laboratoře, přesněji řečeno, hledat jsem je nemusel, protože shodou okolností jsou kousek od střediska a shodou okolností jsem se u nich zastavoval ze zvědavosti při jedné z poznávacích procházek po okolí. Můj praktik mi sice dal telefonní čísla, abych se tam objednal, ale protože mám ještě pořád trochu strach domlouvat něco po telefonu a protože to nebylo daleko, vypravil jsem se tam v pondělí ráno osobně.
Mimochodem ten strach z telefonování vyplývá z jedné zkušenosti, kterou jsem už zmiňoval, kdy jsem dotyčné paní/slečně nerozuměl ani slovo. Od té doby se mi to už znovu nestalo, ale pořád raději dám přednost napřed osobnímu kontaktu (a pak tam podruhé už klidně zavolám). To ovšem nejde vždy.
Na krvi mi řekli, že když už tam jsem, tak mi tu krev hned vezmou, ať se to nekomplikuje, a že se mám stavit druhý den večer pro výsledky. Na ultrazvuku (který byl hned přes křižovatku naproti) mě pro změnu objednali na odpoledne, kde mne monsieur docteur vyšetřil a hned mi dal výsledky. Zajímavé na tom bylo, že mi dal zprávu pro mého praktika ve dvou kopiích (stejně jako později došly výsledky z krve). Ten mi pak vysvětlil, že to je běžný postup, jedna kopie je pro mne a jedna pro něj. Prý kdybych chtěl konzultovat jiného praktika, nebo specialistu. Druhá zajímavost byla, že jsem obě vyšetření zaplatil.
Ano, ještě pořád nemám sécurité sociale, potažmo carte vitale, ale kupodivu, povinnost zaplatit s tím nesouvisí, platí totiž i pro domorodce. Jediný rozdíl oproti domorodcům je v tom, že mně se doma hromadí "účtenky" (formulář A4 feuille de soins - médecin), které si snad budu moci, někdy v budoucnu, až se místní byrokracie rozhoupe k tomu, aby mi konečně přiklepla statut řádného občana, nechat proplatit. Volal jsem (sic) na Caisse primaire d'assurance maladie, kde to vázne, a uklidnili mne, že to běžně trvá několik měsíců, takže mám být v klidu, protože zatím to je teprve měsíc a půl, co jsem podal žádost. Zdá se, že původní informace, že do tří týdnů přijde provizorní číslo sécurité sociale, se ukázala, jako ne zcela úplně přesná (a chyba v překladu to fakt nebyla).
Domorodec tohle neřeší. Ovšem platí stejně. Tedy, nejsem si jist, jestli platí tolik co já, ale mám dojem, že ano. A mám také dojem, že to má docela výchovný dopad v tom, že si člověk uvědomí, že tyhle věci něco stojí. Např. návštěva praktika 23 babek, krevní test 36 babek, ultrazvuk 60 babek.
Když jsem pak nakonec se vším dorazil k praktikovi a navíc ještě přinesl výsledky z předchozích vyšetření, které jsem měl z Česka (o kterých jsem si nemyslel, že bych je někdy mohl použít, protože byly v češtině), byla z toho nakonec zajímavá diskuse a to nejen o mém zdravotním stavu, ale i o francouzském systému a o jazykových rozdílech mezi francouzštinou a češtinou.
No a nakonec, konečně jsem (i díky těm vyšetřením) objevil v okolí pekárnu, kde mají dobrou bagetu. Je to sice trochu z ruky (asi 15 minut pěšky), ale je to jistota, co přes víkend dělat, když mi dojde pečivo. Dokonce jsou tam kousek od sebe hned dvě pekárny. Takže tahle čtvrt není úplně ztracená. Akorát já bydlím shodou okolností v části, která nějak nemá rozvinout infrastrukturu a služby. Nejbližší podnik, kde se dá něco koupit, je asi 5 minut pěšky lékárna, pak dlouho nic. Mimo to, je ze služeb ještě nedaleko mateřská školka a pobočka BNP Paribas, což ani jedno nevyužiji. Takže nakonec nejbližší je zase to nákupní středisko Auchan, o kterém jsem se už zmiňoval několikrát dříve.
To, že v okolí nic pořádně není, je dané tím, že se jedná o nově postavenou čtvrt (v podstatě pouze s obytnými domy). Takové moderní sídliště, které od původní zástavby navíc odděluje tramvajová trať, která se ovšem, s výjimkou zastávek, nedá přejít. Původní zástavba má infrastrukturu rozvinutou poměrně dobře, já mám jenom holt smůlu, že bydlím na "druhé" straně od té trati.
Žádné komentáře:
Okomentovat